Cililink se zrodil na Chvalech

Byl krásný podzim roku 1927. Chvaly byly v té době již poměrně známé místo pro hlavně pražáky z Vysočan a Hloubětína. Vedla sem z Prahy již zpevněná silnice a proto byly lehce dosažitelné pro motoristické výlety . Obě tehdejší hospody „U Vodičků“ i „ Na Růžku“ byly téměř denním cílem zkušebních řidičů nejen Pragovky, ale i dalších malých dílen, které se výrobou automobilů zabývaly. Od roku 1925 měly Chvaly již elektrické osvětlení a byla dobudována i druhá kolej Severozápadní dráhy. Dá se tedy říci , že byly ideálním místem nejen pro volný čas, ale i pro mnoho důležitých obchodních jednání. A tak se zřejmě dá vysvětlit i náš příběh o tom jak vznikl první nápad na postavení a výrobu legendární Aérovky. Traduje se legenda o vzniku Aérovky z původní Enky konstruktera ing. Novotného. Ta vypráví o tom, že jednoho podzimního dne roku 1927 předjel obchodního ředitele firmy Aero ing. Šorela někde v prostoru křižovatky Balabenka malý hbitý vůz s dvousedadlovou karoserií. Ing. Šorel jel ve svém velkém voze Fiat a byl velice překvapen rychlostí tohoto malého automobilu, který nikdy neviděl. Okamžitě ho napadlo, že by to mohl být výborný výrobní program doplňkové výroby firmy Aero, která v té době již měla velice solidní výrobní prostory ve Vysočanech a k stávající výrobě letadel hledala další možnost výroby. Proto neváhal a přinutil svého šoféra velice riskantní jízdou tento malý automobil předjet a zastavit. To se mu skutečně povedlo a když uklidnil velice rozčileného šoféra tohoto vozu, tak se mu tento představil jako Ing. Břetislav Novotný. Ten mu řekl, že je konstruktérem tohoto vozítka , které se jmenovalo „Enka“ , což byly počáteční písmena jmen Novotný a Kolanda. A že tento automobil byl postaven a připraven k výrobě právě v nově vzniklé „Továrně na automobily F. Kolanda“ v Karlíně. Tak tedy po uklidnění pana Ing. Novotného slovo dalo slovo a oba pánové se domluvili, že si dají bezprostředně další sobotu schůzku, kdy si bude moci Ing. Šorel osobně vyzkoušet Enku a případně se domluvit s Ing. Novotným na spolupráci. Potud známá legenda.


Enka

A nám se podařilo odhalit pokračování tohoto příběhu a to opětovně ze záznamů a poznámek hostinského „ U Vodičků“. Jak správně tušíte oba pánové si dali schůzku právě na Chvalech v hostinci „ U Vodičků“ a to v sobotu v září 1927. Ing. Šorel toto místo dobře znal, protože se sem často jezdil dívat na zkušební jízdy Pragovek a současně do vyhlášené kuchyně tohoto hostince mnohokrát zval i své známé a obchodní partnery. Současně okolí skýtalo dobré možnosti na vyzkoušení Enky. A tak po projížďce s Enkou oba pánové zasedli mezi štamgasty hostince a začali si povídat. Šorel se velice rychle dohodl s ing Novotným na tom , že firma Aero odkoupí všechny rozpracované Enky a zahájí výrobu nového provedení tohoto vozu a že Ing. Novotný nastoupí do firmy Aero jako konstruktér. To se také jak víme stalo od 1.12.1927. Po jejich dohodě Ing. Šorel odejel a Novotný ještě zřejmě nějakou chvíli zůstal. A tady zřejmě došlo k dalšímu neplánovanému setkání. Z minulých povídek a záznamů víme, že v hospodě se scházela parta štamgastů, kteří nejen hráli mariáš , ale také to byli velcí fandové motorizmu a všeho co se kolem motorů dělo. V té době se na Chvalech objevil znovu Vincenc Sláma. V té době již 15. let pracoval s Cicvárkem u Vincenza Lancii a občas do rodné vsi zajížděl. To odpoledne seděl u vedlejšího stolu a rozhovor Šorela a Novotného , který zaslechl ho velice zaujal. Proto když Ing. Šorel odejel přisedl si k Novotnému a představil se. Z pozdějších záznamů si můžeme dovodit, že oba se zřejmě velice spřátelili a nezůstalo jen u tohoto jediného setkání. Sláma byl zřejmě pro Ing. Novotného zajímavým partnerem. Záznamy uvádějí, že spolu několikrát podnikli jízdy Enkou po okolí. Sláma byl v té době velice pohledný a zajímavý muž , který byl i dobře finančně zajištěný a tak zřejmě jeho návštěvy rodné vsi byly i spojeny s bohatou dámskou společností. A zřejmě postupně rozvíjející se přátelství s Břetislavem Novotným ho později při dalších návštěvách přivedlo i k setkání s mnoha významnými dámami a jezdkyněmi především na vozech Aero. Ale o tom v některém z dalších vyprávění. Pro nás je podstatné to, že na sklonku roku 1927 byli oba pánové ve velice blízkém a přátelském kontaktu a Sláma zřejmě Ing. Novotnému velice podrobně popsal vývoj a výrobu vozů Lancia. Dá se téměř s určitostí říci, že oba velice detailně rozebírali konstrukci a vývoj vozu Lancia Lamda. O tom svědčí i výkres Lamdy, který se zachoval v archivu přítele Chevala a který pochází z dochovaných materiálů hostince „U Vodičků“


Dochovaný výkres který zřejmě Sláma přinesl

V té době byla Lancia prvním vozem na evropském kontinentě , který měl samonosnou karoserii. Samonosná karoserie tvořila nosnou kostru vozu, do které byly vmontovány nápravy i motor s převodovým ústrojím. Tento velice kompaktní a tuhý celek skýtal při nízké provozní hmotnosti vynikající pevnostní a ohybové vlastnosti. Měl však jednu nevýhodu. Auto se nedalo variantně karosovat, jak bylo v té době zvykem. Tvary karoserie byly prostě dány a mnoho změn se na ní dělat nedalo. Výroba však byla jednodušší a levnější. V té době však byli mnozí zákazníci zvyklí , že se do karosářské firmy dodal podvozek a na něm karosářské firmy stavěly karoserie podle vlastních představ.


Samonosná karoserie Lancie Lamda

A zřejmě právě proto tato myšlenka samonosné, jednoduché a levné karoserie s jednotným originálním tvarem Břetislava Novotného natolik zaujala, že začal po setkáních se Slámou uvažovat o novém pojetí výroby Enky. A tak zřejmě začalo vznikat nové Aero 10HP s lidovým označením „Cililink“ Rám původní Enky s karoserií ještě s dřevěnými prvky byl zcela nahrazen pevnou spodní částí karoserie. Ze základního rámu původní Enky zůstaly jen dva podélníky tvaru „L“ , které byly zavařeny do kompaktní podvozkové plošiny podlahy a tvořily pouze výztuhu pro uchycení per a náprav. Celá karoserie byla pak vytvořena z plechových lisovaných dílů, které byly na tuto plošinu podlahy přivařeny. A tak vlastně vznikla první samonosná karoserie českého lidového vozu Aero. I způsob výroby malé Aérovky v mnohém připomíná prvky výroby u Lancie. I když zpočátku byl vývoj této malé Aérovky provázen řadou problémů naznačují některé souvislosti, že Novotný byl až do roku 1928 se Slámou v úzkém kontaktu a zřejmě s ním řešil mnoho problémů nového typu. Podle záznamů víme, že na Chvaly někdy na jaře 1929 přijelo první Aero 10 v konečné verzi a že Sláma přijel na několik týdnů na Chvaly , aby „Cililink“ projel a vyzkoušel. O tom svědčí i záznam z oslavy „U Vodičků“ v dubnu 1929. A poté prakticky od května 1929 se jedinečný a legendární „Cililink“ dostal do výroby a začal brázdit nejen České, ale i světové silnice.


Ing. Břetislav Novotný a Aero 10 „Cililink“

Je doloženo, že Sláma pak ještě několikrát zavítal do Chval a byl přítomen při mnoha úspěšných akcích a jízdách tohoto vozu. Ale o tom v některé další povídce. Podle našich zjištění však zřejmě zůstává faktem, že samonosná karoserie malé Aérovky vznikla z náhodného setkání chvalského občana Vincence Slámy s konstruktérem vozů Aero Ing. Břetislavem Novotným. A tak je opětovně jasné, že historie automobilizmu a v tomto případě slavné Aérovky je spojena s chvalskou hospodou „U Vodičků“ a jejími štamgasty, občany Chval.

Jan Brunner